Zavřít reklamu

Míša a Michal – svatba v květnu navzdory pověrám

Svatba v květnu

Svatba v květnu? Proč ne! Vždyť máj je lásky čas a nejen hrdliččin zve ku lásce hlas. Ostatně taková láska, jako je ta Míši a Michala se nemusí bát ani starých pověr! Obzvlášť, když na přípravu svatby už dávno nebyli jen sami dva.

  • Datum: květen 2018
  • Rozpočet: 25–50.000 Kč
  • Počet hostů: 20
  • Místo obřadu: Obřadní síň Jevíčko
  • Místo hostiny: Pohostinství u Trojana, Jaroměřice
  • Prostory: obřad i hostina uvnitř
  • Dekorace: jsme si nechali odborně připravit
  • Barva: růžová
  • Styl: neměli jsme konkrétní styl

Žádost o ruku, která chytne za srdce

Ačkoliv jsme se manželem znali už na základní škole, dlouho jsme byli „jen“ nejlepšími kamarády. Jenže potom přišla láska a naše kamarádství vykvetlo v životní vztah.

Po dvou letech přišla tak nádherná a romantická chvíle, že na ni nikdy nelze zapomenout. Šla jsem po schodech, jako už tisíckrát před tím, ovšem tentokrát na tom posledním ležel dopis. Kolik citu se jen vejde na několik málo řádků! Manžel mi vyznával lásku. Od schodů až k pokoji ležely okvětní plátky rudých růží a za dveřmi pokoje klečel ON s prstýnkem a roztřeseným hlasem. 🙂 Celá rozechvělá jsem na jeho otázku souhlasila.

Svatba v květnu? Ve třech a navzdory pověrám!

Brzy na to jsme vyrazili na první společnou dovolenou k moři a chvilku poté jsem otěhotněla. V polovině roku se naše láska naplnila a přišel na svět náš malý poklad. Vše se začalo přirozeně točit kolem něj a myšlenky na svatbu se postupně vytrácely z hlavy. Ovšem jen do té doby, než od manžela dorazilo písemně další vyznání: „Lásko, já už bych si tě moc chtěl vzít“.

Svatební plánování vypuklo! Z „magických důvodů“ jsme nejprve uvažovali o termínu 18.8.2018, ovšem poté se nám více zalíbil květen. Svatba v květnu, to je přece ono! Vše je v rozpuku a jen rozkvétá (manžel navíc nebude muset už déle čekat). 🙂 Nebylo proč váhat a rovnou jsme zavolali na matriku rezervovat datum.

„Velké“ problémy na malé květnové svatbě

Květnová svatba

První organizační potíže začaly už dlouho před svatbou. Naše oblíbená restaurace měla obsazeno s ohledem na probíhající cyklistické závody a museli jsme vybírat náhradu (se kterou jsme byli nakonec moc spokojení). Většina dalších příprav probíhala bez zádrhelů, dokud čtrnáct dní před svatbou nedorazily snubní prstýnky

Byly krásné, jenom je kazil maličký detail. Na mém místo: Michaela, stálo: Michala. Zlatník měl bohužel na naši svatbu v květnu dovolenou a tak reklamace musela počkat. Před samotnou svatbou začala atmosféra houstnout. Den předem psala pekařka, že nestíhá dort odvézt na místo hostiny. Ať si pro něj tedy přijedeme sami. Při jeho převozu nám horní patro dortu cestovalo po tom spodním tak, že mi několikrát málem skočilo na hrudník. Dort jsme nakonec dovezli a i když zdobení nevypadalo jak mělo, nikdo nic nepoznal. 🙂

Náš májový svatební den

Těch pár malých katastrof jsme od snubních prstýnků až po dort zaspali a byl tu náš den D! Všechno šlo podle plánů, vycházelo krásně na čas a první komplikace se objevila až půl hodiny před obřadem. 🙂 Ve chvíli, kdy jsem se šla oblékat do šatů, přispěchala švagrová a povídá: „Miško, máme problém…“. Můj bratr mi šel za svědka, takže jsem vtipně prohodila: „Jaký? Brácha přibral?“. Jenomže bylo o trochu hůř. 🙂

Bratr na sobě držel plandající společenské kalhoty velikost XXL, přičemž jeho velikost je M. Oblek si totiž vypůjčil od tatínka své přítelkyně. Protože brácha bydlí asi 80 km od nás, hysterie půl hodiny před odjezdem na svatbu vypukla naplno.

Začalo rodinné obvolávání všech možných známých i neznámých, abychom zjistili, kdo jej může zapůjčit. V 11:50 (deset minut před odjezdem) jsem se konečně odešla obléct do svatebních šatů a tiše doufala, že vše dobře dopadne. Naštěstí máme našeho tátu. Vždycky všechno zachrání! Přesně v 11:56 dorazil a s sebou vezl obleky rovnou dva! Bratrovi jako ulitý padl hned ten první!

Dál už bylo všechno úžasné. Řekli jsme si ano a odjeli se fotit ven. Svatba v květnu v okolí Jevíčka nabízí nádherný kus přírody! 🙂 Potom na oběd a hostinu do Jaroměřic. Svatbu jsme si užili jako rodina. Náš už skoro roční syn byl po celý den úžasný a vydržel s námi až do začínajícího večera. V devět hodin jsem společně s ním vyrazila domů a za námi zbylo už jen několik slavících hostů omámených alkoholem. 🙂

Moje rada pro budoucí nevěsty: Hlavně se nestresujte, protože co se má stát, stane se. Užijte si ten den na maximum, celé to hrozně rychle uteče.

Chcete se svoji svatbou inspirovat budoucí nevěsty i vy? Napište nám!

Ohodnoťte svatbu

Jedna hvězdičkaDvě hvězdičkyTři hvězdičkyČtyři hvězdičkyPět hvězdiček
29 hodnocení, průměr: 4,10 z 5

Ukládání...

Líbil se Vám článek? Podělte se o něj s přáteli a známými.

Komentáře